Metoda hledání objektů pomocí „hvězdných cestiček“
Metoda hledání objektů pomocí „hvězdných cestiček“ (star hopping) spočívá v postupném přesouvání dalekohledu od snadno rozpoznatelné jasné hvězdy k hledanému objektu. Místo souřadnic používáme jako orientační body hvězdy a jejich charakteristická seskupení, která vidíme na hvězdné mapě i na obloze.
1. Vyberte výchozí hvězdu
Nejprve vyberte vhodnou výchozí hvězdu. Měla by být dostatečně jasná, aby ji bylo možné snadno najít pouhým okem a bezpečně identifikovat podle okolních hvězd. Nejvhodnější jsou jasné hvězdy známých souhvězdí.
Pomocí hledáčku nebo zaměřovače namiřte dalekohled na vybranou hvězdu.
2. Naplánujte hvězdnou cestičku
Na hvězdné mapě sledujte cestu od výchozí hvězdy k hledanému objektu. Zpravidla nejde o jeden přímý přesun. Vyberte několik mezilehlých orientačních bodů, například:
- dvojici výrazných hvězd,
- nápadný trojúhelník hvězd,
- oblouk nebo řadu hvězd,
- jinou snadno rozpoznatelnou skupinu hvězd.
Tyto orientační body vytvoří pomyslnou „hvězdnou cestičku“ vedoucí k hledanému objektu.
3. Postupujte od hvězdy ke hvězdě
Dalekohled postupně přesouvejte od jednoho orientačního bodu k dalšímu. Po každém přesunu porovnejte hvězdy viditelné v hledáčku s hvězdami na mapě. Teprve když jste si jisti svou aktuální polohou, pokračujte k dalšímu bodu.
Tím se výrazně snižuje riziko, že se v hustém hvězdném poli ztratíte.
4. Využijte zorné pole hledáčku
Důležitou pomůckou je známé zorné pole hledáčku nebo okuláru. Pokud například hledáček zobrazuje pole široké přibližně 5°, můžete podle mapy odhadnout, kolik zorných polí je nutné určitým směrem překonat.
Vzdálenosti lze také odhadovat podle známých vzdáleností mezi okolními hvězdami.
5. Začněte s malým zvětšením
Pro první část hledání používejte hledáček s velkým zorným polem. Když se dostanete do bezprostřední blízkosti objektu, pokračujte hlavním dalekohledem s okulárem s malým zvětšením a co největším zorným polem.
Teprve po nalezení objektu má smysl použít větší zvětšení.
6. Pozor na orientaci obrazu
Obraz v hledáčku nebo dalekohledu nemusí mít stejnou orientaci jako hvězdná mapa. Podle konstrukce přístroje může být obraz převrácený, stranově obrácený nebo otočený.
Před prvním použitím této metody proto zjistěte, jak je obraz ve vašem hledáčku a dalekohledu orientován vůči mapě.
7. Hledaný objekt nemusí být v hledáčku vidět
Samotný hledaný objekt nemusí být v hledáčku vůbec viditelný. U slabých galaxií, mlhovin nebo hvězdokup je cílem hvězdné cestičky dostat dalekohled přesně na místo, kde se objekt podle mapy nachází.
Objekt se může objevit až v hlavním dalekohledu, někdy pouze jako velmi slabá skvrna, kterou lze lépe zachytit bočním viděním.
Výhody metody hvězdných cestiček
- Nevyžaduje přesné ustavení montáže.
- Nevyžaduje souřadnicové kruhy ani elektronický systém GoTo.
- Pomáhá naučit se orientovat na obloze.
- Umožňuje postupně poznávat souhvězdí a charakteristická hvězdná pole.
S rostoucí zkušeností lze stejnou cestu k určitému objektu opakovat stále rychleji a mnoho objektů lze později nalézt téměř zpaměti.