Čočka Barlow je jedním z nejužitečnějších doplňků v arzenálu amatérského astronoma. Tato čočka byla vynalezena na počátku 19. století anglickým matematikem Peterem Barlowem. Jde o jednoduchou konkávní (negativní) čočku, která je umístěna mezi objektivem a okulárem dalekohledu za účelem navýšení míry zvětšení přístroje.
Pokud například okulár s dalekohledem poskytují 50x zvětšení, dvojnásobná čočka Barlow je navýší až na 100x. Čočka Barlow snižuje konvergenční kužel světla pronikajícího do okuláru, a tím "zvyšuje" ohniskovou vzdálenost objektivu. Jelikož je zvětšení s daným okulárem přímo úměrné ohniskové vzdálenosti objektivu, mění se spolu s ní i ono.
Čočka Barlow má několik různých druhů použití. Za prvé umožňuje dosáhnout maximálního zvětšení. To není vždy žádoucí, protože maximální užitečné zvětšení je dáno nejenom parametry objektivu nebo okuláru, ale i situací atmosféry, její stabilitou. Pokud proudy vzduchu zobrazení rozostřují při zvětšení 150x, přechod na zvětšení 300x Vám nikterak nepomůže, ba naopak se kvalita zobrazení zhorší ještě více. Čočka Barlow je zejména užitečná s krátkoohniskovými dalekohledy, neboť ty s obyčejnými okuláry s kratším ohniskem často neukazují největší dosažitelné zvětšení.
Snad nejdůležitější předností čočky Barlow je, že zdvojnásobuje počet dostupných zvětšení, jako kdybyste se rozhodli dvakrát rozšířit sadu Vašich okulárů. Pokud například sada obsahuje okuláry 26 mm, 18 mm a 10 mm, po pořízení 2x čočky Barlow jako byste měli k dispozici ještě i 13 mm, 9 mm a 5 mm okuláry – tj. tři za cenu jedné čočky Barlow.
