0
Zobrazit katalog

  • Astropis 2016 Speciál: Průvodce astrofotografií

    • Číslo produktu: a2016sp
    • Výrobce: Astropis
    • Váha dodávky: 0.1 kg

    Zboží je nedostupné
    Hlídat dostupnost - Astropis 2016 Speciál: Průvodce astrofotografií
    Chci být informován až bude zboží skladem

    *

  • Doporučené příslušenství (vše skladem):
    Otočná mapa hvězdné oblohy 23.5x23.5cm
    Otočná mapa hvězdné oblohy 23.5x23.5cm
    Otočná mapa hvězdné oblohy 23.5x23.5cm Větší otočná mapka hvězdné oblohy o průměru 23,5 cm obsahuje více detailů a má vyznačeny vedle souhvězdí i základní orientační obrazce jednotlivých ročních období. Zadní stranu tvoří mapa Měsíce s popisy nejvýznamnějších kráterů a moří e znázornění Měsíce při pohledu okem, triedrem a dalekohledem. Měsíční strana mapky je doplněná daty novů a úplňků v letech 2016 až 2023. Mapka je plně laminovaná, rose odolná. Autorem je přední český selenograf Ing. Antonín Rükl.
    135
    Redukce Binorum SuperStrong 1.25"/T2 (T-adaptér)
    Redukce Binorum SuperStrong 1.25"/T2 (T-adaptér)
    Redukce Binorum SuperStrong 1.25"/T2 (T-adaptér) Universální redukce z T2(M42) vnější na okulárový 1.25" vstup. T-adaptér pro připojení fotoaparátu Nikon, Canon, Sony apod. 1.25" koncovka vybavena vnitřním filtrovým závitem M28.5x0.6.
    420
    Hvězdy dalekohledem. Jiří Dušek, Jan Píšala.
    Hvězdy dalekohledem. Jiří Dušek, Jan Píšala.
    Hvězdy dalekohledem. Jiří Dušek, Jan Píšala. Publikace, která vás provede prvními krůčky po obloze s novým dalekohledem.  Kniha obsahuje rady pro pozorovatele hvězdné oblohy a vysvětluje všechny hlavní pojmy, jako dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny atd. Dvacet pozorovacích map je rozděleno podle čtyř ročních období s obsáhlou charakteristikou nejznámějších objektů, které jsou v té které době vhodné k pozorování. 63 stran je kompletně laminováno pro použití i při vlhkosti (rosa), kroužková vazba umožňuje nalistovat a používat právě tu...
    350

Speciální číslo roku 2016 je věnováno astronomické fotografii. Na 44 stranách najdete řadu návodů, tipů, recenzí i postupů od amatérských fotografů. Jan Zahajský nás provede Letem světem příslušenstvím k astrofotografii, s Pavlem Karasem uděláme První krůčky k astrofotografii. Martin Myslivec představí CCD kamery v astronomii, Petr Skala popíše jak na Focení Slunešní soustavy. Třešničkou na dortu je článek polského astronoma Maceje Zapiora Solarografie - Čas uzavřený v plechovce. Ani v Astropisu Speciál jsme nezapomněli na recenze a řadu obrázků.

Astropis je český astronomický časopis, který se kromě vlastní astronomie věnuje i dalekohledům, kosmologii, astrofyzice, astrobiologii a dalším příbuzným oblastem. Vychází 5× ročně (4 pravidelná čtvrtletní čísla a podzimní speciál) a je určen zejména astronomům amatérům a dalším zájemcům o astronomii. Má formát A4 a rozsah 44–52 stran, z nichž aspoň 12 je barevných. Vychází v nákladu 2000 výtisků.

Obsah:

Digitální fotoaparáty. Stránka: 6–7 autor: Petr Skala

Digitální fotoaparáty dnes již nejsou žádnou vzácností, jejich parametry se neustále zlepšují a vznikají nové třídy fotoaparátů. Některé jsou pro astrofotografii použitelné více, některé méně a i při výběru mezi těmi vhodnými je dobré vědět, na jaké parametry si dát pozor. Dnešní fotoaparáty se dají rozdělit do čtyř skupin.

CCD kamery v astronomii. Stránka: 8–13 autor: Martin Myslivec

Původně zamýšleným účelem toho článku mělo být porovnání astronomických CCD kamer a digitálních zrcadlovek (dále jen DSLR) pro účely astrofotografie. Při hlubším zamyšlení se nad problematikou se však ukázalo, že problém je poněkud složitější a žádné jednoznačné porovnání nelze vůbec provést.

Letem světem příslušenstvím k astrofotografii. Stránka: 14–17, stránka: 35–38 autor: Jan Zahajský

Snad každý, kdo sám pořídil jednoduchou fotografii s astronomickou tématikou, přemýšlel, jak tu další udělat ještě lepší. Dřív nebo později se začne zajímat o vylepšení a doplnění technického vybavení. Jen krátkou rekapitulací mých skromných znalostí s několika poznámkami na papíře mi došlo, že problematiku příslušenství pro astrofotografii nelze podrobně postihnout v jednom článku. To by vydalo na knihu. Následující odstavce mají přehledový charakter a nastiňují některá technická řešení dostupná na trhu.

První krůčky k astrofotografii. Stránka: 18–22 autor: Pavel Karas

Astronomická fotografie prodělala v posledních dvou dekádách bouřlivý rozvoj. Vděčí za to pochopitelně digitální technologii, která umožňuje pořídit snímky, o jakých se nám dříve ani nesnilo. Kromě toho se celý proces exponování i zpracování výrazně zjednodušil, takže už není jen výsadou mágů, jimž kolují v žilách vývojka a ustalovač. Pořídit hezký obrázek s astronomickou tematikou může prakticky kdokoli. Jak na to a co k tomu vlastně potřebujeme? Na následujících stránkách si popíšeme první krůčky, od výběru vhodného vybavení, přes základní principy nastavení až po první praktické příklady.

Kalibrační snímky. Stránka: 23–24 autor: Jiří Los

Abychom dosáhli při astrofotografii dobrých výsledků, je důležité vytvořit si kalibrační snímky. Pomocí nich můžeme odstranit některé vady na čipu fotoaparátu (nebo CCD kamery), ale taky některé optické vady. Ano, je to určitá práce navíc, ale pokud bychom kalibrační snímky nedělali, při zpracování zjistíme, že naše fotky mají spoustu vad a jejich dodatečné softwarové odstranění je velmi pracné a nepřesné a plnohodnotným způsobem vlastně nemožné. Platí to jak pro fotoaparáty, tak i pro CCD kamery. Při vědecké fotografii (například fotometrii - měření jasnosti hvězd ze snímků) jsou kalibrační snímky naprostou nutností, bez nich by byly výsledky měření nepřesné. Jaké jsou tedy typy kalibračních snímků?

Základy zpracování astrofotografie. Stránka: 25–26 autor: Petr Skala

K nesporným výhodám digitální astrofotografie patří i možnost zpracovat nasnímaná data pomocí nejrůznějších programů. Mnohdy takto zpracované snímky vypadají neuvěřitelně, člověk až váhá, nakolik je daný snímek realitou. Kolik s ním asi muselo být práce a co se vlastně s takovým snímkem musí udělat, aby se v něm ukázaly všechny ty krásné detaily hlubokého vesmíru?

Montáže - s pohonem a bez pointace, krátké expozice bez pohonu. Stránka:28–29 autor: Petr Skala

V jiných článcích bylo vysvětleno, jak základní technikou, dokonce bez montáže, vyfotografovat hezké snímky noční oblohy. Pokud ale chceme dosáhnout do větších hlubin a začít fotit jednotlivé objekty vzdáleného vesmíru, pak potřebujeme využít delších expozičních časů. To je ale na obyčejném stativu komplikováno faktem, že se Země otáčí a tudíž nám obloha neustále „utíká“. Nezbývá než sáhnout po motorizované montáži, která toto otáčení dokáže korigovat. Motor, který se otáčí stejnou rychlostí, jakou ubíhá obloha, zaručí, že i po několik minut dlouhé expozici jsou hvězdy neprotažené do oblouků a ideálně bodové, jak mají být. Taková je teorie, praxe je komplikována mnoha faktory, které musíme při cestě za dokonalou fotografií vyladit.

Astrofotografie a pointování. Stránka: 30–31 autor: Jiří Los

Focení pomocí dalekohledu nám otevírá široké možnosti ohledně výběru objektů našeho zájmu. Společně s tím se ale objevuje i více komplikací, se kterými se musíme vypořádat. Veškeré postupy focení s montáží bez dalekohledu tak musíme mít dobře zvládnuté. Větší ohnisková vzdálenost použité optiky dalekohledu zvyšuje požadavky na přesnost chodu paralaktické montáže. Také tuhost a robustnost montáže je klíčová. To přímo souvisí s hmotností dalekohledu. Čím je tedy větší dalekohled, tím potřebujeme stabilnější a těžší montáž.

Focení Sluneční soustavy. Stránka: 32–33 autor: Petr Skala

Focení objektů Sluneční soustavy má v tomto vydání své speciální místo. Chtělo by se říci, že jejich focení by snad mělo být jednodušší, vždyť jsou to v astronomickém měřítku objekty z nejbližších. Bohužel v honbě za detailními snímky prstenců Saturna či kráterů Měsíce není nic jednoduchého.

Astronomický software. Stránka: 33–34 autor: Petr Skala

Velká kapitola v astrofotografii je samozřejmě i zpracování nafoceného obrazu. Právě to je totiž jedna z největších výhod dnešní digitální techniky.

Panoramatická statika. Stránka: 39 autor: Pavel Váňa

Zajímavé případy techniky „Panoramatické statiky“, o které píše ve svém článku Pavel Karas, pro které není potřeba komplikovaná nákladná fototechnika (stačí DLSR a světelný objektiv s velmi krátkým ohniskem) jsou například tzv. little planet – malá planeta (vlevo) a celooblohová mozaika (dole).

Solarografie - Čas uzavřený v plechovce. Stránka:40–43 autor: Maciej Zapiór

Solarografie je fotografická technika, která používá extrémně dlouhé expoziční doby. Tyto časy se mohou pohybovat v rozmezí od několika dnů do několika měsíců či let. Solarografie je variantou fotografie tzv. dírkovou komorou (angl. „Pinhole photography“), přičemž jako fotocitlivý materiál používá černobílý fotografický papír, přitom bez vyvolání. Solarografický snímek má téměř nekonečnou hloubku ostrosti, všechno se zdá být zaostřeno.

 



Doporučujeme zakoupit společně se zbožím
1-6 z 9
1 2 2

Uživatelská recenze - Astropis 2016 Speciál: Průvodce astrofotografií
* Povinná informace

*
*


+
-
Napište klady a zápory, každý bod na jeden řádek.
Nechte prázdné, pokud Vás nic nenapadá.


Celkové hodnocení
 

 
Uživatelská recenze byla úspěšně vytvořena. Děkujeme!