Pořídil jsem si dalekohled. A co teď?

Milí nováčci, kteří jste si právě zakoupili dalekohled. Často slýchám stížnosti na zamlžený obraz, nebo větu „Nic nevidím“!

Dalekohled, dokonce ani velký teleskop, nejsou zařízení, která prostě náhodně zaměříte na nějaký bod na noční obloze, a okamžitě uvidíte barevné nebuly „jako v Hubblu“. Dalekohled musí být připraven k použití a já doufám, že níže uvedené rady vám pomohou rychle k tomu, abyste si užívali pozorování a mohli se po hlavě vrhnout do vesmírného světa.

1. Vyberte si sadu okulárů. Nenastavujte ihned nejvyšší přiblížení – každý objekt vždy začněte pozorovat s minimálním přiblížením. Nováček většinou chce zkusit zjistit, co se stane při zvětšení 525x a při pozorování přes dalekohled s průměrem 70mm. Pro příklad není nutné chodit daleko – dobrý dalekohled Celestron 70 EQ je vybaven 20mm okulárem (zvětšení 35x), 4mm okulárem (zvětšení 175x) a čočkou Barlow 3x (při 4mm okuláru dostanete zvětšení 525x). Dobrá, dokážu pochopit zvětšení 175x na achromatickém 70mm refraktoru (např. pro pozorování Měsíce), ale obecně lze říct, že zvětšení 525x je přiblížení k ničemu.

Foto: Jak vidíte, ne vždy je nejvyšší přiblížení to nejpodrobnější.

Mimochodem, kompletní sada Barlow není vyhlášená optickou kvalitou a může obraz dost zkazit, takže ji lze okamžitě vrátit zpět do krabice (ale nevyhazovat! Barlowova čočka je vysoké kvality, takže ji vyjměte z původní Barlow sady a tu použijte třeba jako pomocné pouzdro).

CO MÁM DĚLAT? Vyberte si rozumné přiblížení. Zapamatujte si – používejte různá přiblížení pro různé typy objektů. Pokud sada neobsahuje potřebné okuláry – dokupte si další. Většinou potřebujete pozorovací okulár, okulár pro střední přiblížení a okulár na pozorování planet. Dobrá Barlowova čočka se taky může hodit. Není nutné si ihned kupovat drahé okuláry za více než 5000 korun – obvyklý a poměrně levný okulár Plosslova typu udělá také dobrou službu.

2. Nepozorujte přes okenní sklo! Nikdy a v žádném případě! Myslíte si, že obyčejné okenní sklo má nějakou optickou kvalitu?

CO MÁM DĚLAT? Otevřete okno, nebo ještě lépe, pozorujte na dvoře nebo nějakém tmavém místě. Pozorování z oken s sebou stále přináší tu skutečnost, že teplý vzduch z místnosti začíná unikat ven a tím zhoršuje obraz. Ideální není ani balkon, dům může vyzařovat tepelné vlny, a tím také obraz zhoršovat.

3. Pokud máte dalekohled Newtonova typu – VŽDY ZKONTROLUJTE SEŘÍZENÍ. To není přání, ani to není žádost, to je NUTNOST. A platí to zvláště pro teleskopy s vysokou aperturou (f \ 4 … f \ 6). Seřizování se nebojte, není na tom nic těžkého. Drahé, průmyslově vyráběné kolimátory NEPOTŘEBUJETE, místo nich můžete použít třeba světlé víčko od obalu na fotografický film nebo obal na hračku z kindervajíčka.

Majitelé refraktorů si zatím mohou odpočinout, protože většina levnějších modelů refraktorů je dodávána bez seřizování, a i když seřizování mají, pak v žádném případě není nutné se do něj bez potřebných znalostí pouštět. Úprava modelů se zrcadlovým objektivem je většinou na úplně jiné téma.

4. Dalekohled vyndejte z pouzdra alespoň půl hodiny před zahájením pozorování – optika se musí zchladit! Nevychlazená optika vám ukáže místo bodů hvězd a planet pouze rozmazané skvrny. Majitelé Newtonova dalekohledu mohou tuto dobu strávit užitečnou činností – rozložením optiky. Mimochodem, traduje se, že refraktory nevyžadují stabilizaci teploty – láry fáry! Jak refraktory, tak i reflektory a katadioptrické teleskopy potřebují vychladnout (obzvláště ty poslední zmiňované)! Majitelé Newtonova dalekohledu mohou tento proces urychlit tím, že na hlavní zrcadlo umístí běžné počítačové chlazení (měla by to být LAHEV na zrcadle). Tím se výrazně urychlí čas potřebný pro stabilizaci teploty. Malé dalekohledy s průměrem do 114mm se ochladí rychle i bez dodatečného chlazení.

5. Další klasická situace. „Koupil jsem si dalekohled, provádím pozorování ve městě, ale galaxie / nebuly nesou vidět. 150mm dalekohled, Sky-Watcher 150/750 EQ3-2, možná mám nedostatečný průměr?“.

Tak na to lze odpovědět pouze jedním způsobem – vezměte dalekohled a jděte na tmavé místo! Protože ve městě svítí světla a není tedy možné pozorovat ani nebuly, ani galaxie či kulové hvězdokupy!

Pokud na obloze svítí měsíc, můžete také ihned zapomenout na pozorování objektů v hlubokém vesmíru. Pozorujte měsíc, planety nebo dvojhvězdy.

Když je obloha temná, i s pouhým triedrem o průměru 50 – 60mm lze pozorovat téměř kompletní Messierův katalog. Máte auto? Skvělé! Při novoluní nechte dalekohled zaměřený někam hluboko a daleko, nejlépe na jih od města.

Úzkopásmové filtry, například OIII, mohou pomoci o něco zvýšit počet pozorovaných objektů – ale nejsou všelék. Filtry LPR (light pollution reduction = pro snížení světelného znečištění), CLS (city light supression = pro potlačení městského osvětlení) a UHC (ultra high contrast = vysoce kontrastní) jsou docela dobré – významně potlačují osvětlení, nicméně, hvězdy jsou viditelně potlačeny také.

UPZORNĚNÍ! POVINNÁ POKRÝKVKA HLAVY, I V LÉTĚ! Při pobytu venku v zimě bez pohybu lze promrznout tak, že si to budete pamatovat po zbytek života! I V LÉTĚ NOSTE ČEPICI! NA CESTY SE BUDE HODIT TERMOSKA S ČAJEM! DÁVEJTE NA SEBE POZOR!

6. Aby bylo vidět slabé objekty, musí si oči zvyknout na tmu. Pokud se rozhodnete lovit galaxie, nebuly a hvězdokupy, odstřihněte se od světa, vybavte se slabou baterkou s červeným světlem a pouze poté začněte pozorovat. Při pozorování slabých objektů se naučte používat „boční vidění“ – čili, dívejte se ne přímo na objekt, ale trochu stranou – například na nějakou hvězdu poblíž. Na hodně slabé objekty platí lehké houpání dalekohledu, protože při pohybu se matný objekt jeví výraznější. Pokud používáte hvězdnou mapu v telefonu, tak nastavte osvětlení na minimum – dobré aplikace mívají přepnutí do nočního režimu, kdy se obrazovka zbarví dočervena. Nezapínejte obyčejné baterky. Plné přizpůsobení se tmě zabere asi 30 až 40 minut, ale již po 10 minutách uvidíte mnohem víc než na začátku. Pokud plánujete pozorovat jasné objekty (např. planety), nechte si je nakonec.

7. Kupte si dobrý zaměřovač - 6×30 nebo 9×50. Bývá pravidlem, že kompletní kolimátory, jako např. 5×24 nebo zaměřovače se záměrným bodem ve tvaru červené tečky (Red Dot) nezajistí dobrou viditelnost požadovaného objektu. A samozřejmě, nezapomeňte jej nastavit.

8. Zkoumejte hvězdnou oblohu. I když dalekohled ještě nemáte, můžete s tím začít! Stáhněte si do počítače / tabletu / telefonu program planetárium – nyní je jich k dispozici spousta!

9. Pro fanoušky pozorování Měsíce a planet – i když dalekohled nastavíte, a zároveň je dostatečně studený, na kvalitě obrazu se může podepsat také zemská atmosféra. V závislosti na stavu ovzduší se může pohled na planety v dalekohledu pohybovat kdekoli od „vidím rozmazané skvrny“ až po „je ostrý jako břitva“. Zvolte to správné přiblížení – na pozorování planet se hodí přiblížení od 1,5 * D do 2 * D, přičemž D je průměr objektivu v mm. Čili, pro 100mm dalekohled leží optimální přiblížení pro pozorování planet v rozmezí 150 až 200x. Při klidném ovzduší můžete na Měsíc použít o něco vyšší přiblížení. Nejlepší je pozorování planet (a vlastně všech vesmírných objektů) v období, kdy jsou nejvýše nad obzorem, tedy když procházejí jižní částí oblohy.

Doporučení: pozorování provádějte častěji. Vychytejte klidné počasí. Platí, že když fouká silný vítr, pak dobrý tzv. siing (od slova „seeing“ – anglicky vidění) nelze očekávat, ale i při klidné atmosféře může být obraz značně zamlžený. Já osobně pro plánování pozorování používám astronomické předpovědi na Meteoblue. Někdy se netrefí, ale i tak mi už ušetřili hodně času.

Přejeme úspěšná pozorování!